Časté dotazy

Právo

S manželem již pět let nežijeme, ale nejsme rozvedeni. Nyní mě kontaktovali z domu s pečovatelskou službou, kde manžel žije, abych mu přispívala na služby. Mám prý vůči němu vyživovací povinnost. Je to pravda?

I když to může působit na první pohled nesmyslně, je to pravda. Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost po celou dobu trvání manželství. Ta je zakotvena v občanském zákoníku a má dokonce přednost vůči vyživovací povinnosti dětí k rodičům. I v případě, že s manželem nežijete a nekomunikujete, jste z pohledu práva stále manželé. Manželé mají mít stejnou životní a kulturní úroveň. Ta má být zajištěna právě vyživovací povinností, která je obvykle plněna dobrovolně a není nijak přesně vyčíslena, pokud spolu manželé žijí a vztah funguje. Pokud není plněna dobrovolně a některý z manželů se dožaduje jejího plnění, určí výši vyživovací povinnosti soud.

Před čtrnácti dny mi zemřel tatínek. Maminka je v situaci, kdy není schopná nic řešit, proto jsem i pohřeb zařizovala já. Teď mám ale strach, abych udělala vše správně ohledně dědictví. Jaký je správný postup?

Nemějte strach ohledně dědictví nemusíte dělat nic a nepropásnete žádnou lhůtu. V tomto případě se podařilo, že právo respektuje těžkou situaci, kterou člověk po odchodu někoho blízkého prožívá. Notář se vám ozve sám a celým dědickým řízením vás provede. Proces funguje tak, že matrika zašle úmrtní list na příslušný soud a ten určí notáře, který bude mít vyřízení dědictví na starost. Notář se pak ozve dědicům, lépe řečeno nejprve bude kontaktovat patrně vás. Obecně je totiž prvním kontaktovaným vypravitel pohřbu. Pozve vás na předběžné šetření. Jeho cílem je zjistit, jaká je situace. To znamená, že bude chtít vědět, zda měl tatínek sepsanou závěť nebo jiný dokument týkající se rozdělení majetku po jeho smrti. Dál se bude ptát na další možné dědice. Řekne vám o všem, co bude k dědickému řízení potřebovat. Nemusíte být nervózní. Notář vás všechny dědickým řízení provede a vždy vám řekne, co bude následovat.

Rád bych uspořádal všechny svoje záležitosti a majetek, nejlépe formou závěti. Rodina se ke mně nechová hezky a chtějí mě vystěhovat. Svůj majetek bych rád odkázal někomu, kdo se o mě postará. Můžu děti vydědit?

V případě, že budete chtít napsat závěť, můžete v ní odkázat všechen svůj majetek na libovolné osoby. Závěť se píše buď vlastní rukou, vč. vlastnoručního podpisu a data sepsání, nebo ji píše někdo jiný za přítomnosti 2 svědků nebo ji můžete nechat sepsat notářem ve formě notářského zápisu. Pokud napíšete závěť a nezahrnete do ní manželku, manželka pak nedědí ani ze zákona. Vaše děti by ovšem měli právo na povinný díl. A právě k tomu, aby děti nedědili, existuje vydědění. Vydědění znamená, že zákonný dědic (tedy vaše děti) nemá žádné právo na dědictví ani na povinný díl. Zůstavitel může své potomky vydědit pouze na základě zákonných důvodů. Těmito důvody pro vydědění jsou: dědic neposkytl zůstaviteli pomoc v nouzi, neprojevoval o zůstavitele opravdový zájem, byl odsouzen za trestný čin, který svědčí o jeho zvrhlé povaze, vede trvale nezřízený život, dědic je marnotratník. Není nutné uvádět důvod vydědění, pak ale vyděděný má nárok na povinný díl, ledaže se prokáže daný důvod vydědění. V případě, že nedojde k předemření (že by dědic zemřel dříve nebo souběžně se smrtí zůstavitele), vztahuje se vydědění i na potomky vyděděného. Forma vydědění je stejná jako závěti.

Finance

Maminka je v pečovatelském domě a už se vůbec nedostane k bankomatu, ani do banky. Na účtu má ale peníze, ke kterým by ráda měla přístup, jak postupovat?

Doporučujeme návštěvu banky, kdy vás maminka uvede jako osobu, která může s penězi disponovat. Pakliže se maminka do banky nedostane, je  jednou z možností notářsky ověřená plná moc (pozvání notáře do pečovatelského domu). Další možností jak by se maminka mohla dostat k penězům je tzv. „Donáška hotovosti“. Tuto službu poskytuje Česká pošta a např. klienti (senioři) Poštovní spořitelny mohou tuto službu využívat.

Chtěla bych vnoučatům po sobě něco nechat, pro každého jsem naspořila 20 000 Kč. Kam mám ty peníze vložit, aby se jim dalších deset let dobře zhodnocovaly?

Předem je potřeba si uvědomit, že čím vyšší zhodnocení, tím pravděpodobně i vyšší riziko. Není proto dobré myslet jen na co nejvyšší zhodnocení, ale i na návratnost vložených peněz. Například některé investiční fondy mohou přinést velké zhodnocení, ale existuje i potenciální riziko, že si odnesete méně než jste uložila.Doporučujeme se poradit v bance, např. kde máte veden účet. Banky totiž mají různé benefity pro své klienty, které jsou založeny na využívání jejích produktů. Zvolit je možné některou ze „středních cest“, např. konzervativní fondy, ale i státem dotované produkty jako je např. Stavební spoření. Pokud budete chtít využít konzervativní spořicí produkty jako je „Spořicí účet“ apod,  bude obtížné najít vyšší úročení.

Sousedka má několik kreditek a pořád jen utrácí. Já jí ale říkám, že když zemře, všechny dluhy přejdou na její rodinu. Jak bych jí mohla přesvědčit, že její chování je hloupé a bude mít následky?

Bohužel máte pravdu. Nedědí se jen naspořené peníze, ale i dluhy. Jestli má sousedka více kreditek, doporučte jí ať využije produkt ,,sloučení půjček“, který nabízejí banky. Výhoda spočívá v tom, že pak platíte úroky pouze jedné společnosti a zároveň vás to vyjde výhodněji. Poraďte sousedce ať se pokusí dluhy splatit co nejrychleji.

Zemřel mi manžel a řada našich společných úspor je na účtech vedených na jeho jméno, jak mám nyní postupovat? Potřebovala bych vybrat větší obnos.

První co je potřeba udělat je kontaktovat notáře. Peníze na účtech vašeho zemřelého manžela jsou součástí dědického řízení a notář musí nyní zjistit zda nejsou nějaké další osoby, které by měli dost podíl z dědictví. Notář pak přihlíží i k vaší finanční situaci a navrhne jak optimálně postupovat. Obecně je vždy lepší, když je sepsána notářsky ověřená závěť a je jasný dědic.

Je mi 57 let, peníze jsem si stranou nikdy moc neodkládal, ale žiji v družstevním domě, který jsme kdysi výhodně zprivatizovali. Myslíte, že bychom s ženou před důchodem mohli ještě stihnout něco naspořit?

V každém věku je čas něco naspořit. Pokud nemáte např. Penzijní připojištění, tak ještě do důchodu můžete i při malých částkách, které budete ukládat, dostávat příspěvky od státu.

Maminka spadla a zlomila si nohu. Vypadá to, že s ohledem na její zranění, bude potřeba udělat nějaké stavební úpravy v jejím bytě. Kde na to ale máme vzít peníze? Půjčí nám v bance?

Půjčí pokud budete vy jako spolužadatel. Samozřejmě bude banka hodnotit výši úvěru podle vašich příjmů a příjmů maminky. Doporučuji tzv. Úvěr za účelem lepšího bydlení. Má výhodnější podmínky. Než budete žádat o úvěr obraťte se také na sociální úřad a zkuste požádat o příspěvek na stavební úpravy z důvodu úrazu maminky.

Zdraví, rodina, vztahy

Při péči o tatínka potřebuji pomoc, ale nerozumím rozdílu mezi osobní asistencí a pečovatelskou službou.

V případě pečovatelské služby si klient nasmlouvá konkrétní úkony v konkrétní časy. Ty přijede vykonat pečovatelka, která má právě službu. Jedná se o zajištění praktického fungování, nejčastější je dovážka obědů či nákupu. Oproti tomu u asistence dochází ke klientovi jeden či dva stálí asistenti. Jde  "nadstavbovou" službu, zprostředkovává klientovi kontakt s vnějším světem a aktivizuje ho.

Lékař mi oznámil, že tatínka budou propouštět z nemocnice. Bude potřebovat vozík, a polohovací postel. Kam se obrátit?

Kompenzační pomůcky si můžete buď pořídit, nebo půjčit. Půjčení je možné na delší dobu nebo vám může pokrýt čas, než pomůcku pořídíte. Pomůcky jsou předepisovány lékařem a jsou obvykle částečně, v některých případech i zcela, hrazeny zdravotní pojišťovnou. 

TIP: Pokud ve vašem okolí není půjčovna kompenzačních pomůcek, můžete se zkusit obrátit na domovy seniorů v okolí. Často pomůcky půjčují, i když tuto službu přímo neinzerují.

Když už se sejdu s kamarádkami nebo si zavoláme, chtěla bych si povídat o všem možném, ale nakonec to vždycky skončí tak, že si stěžuju.

Potřeba tzv. upustit páru je úplně přirozená. Je jí ale možné dělit mezi více lidí. Mimo okruh svých blízkých se můžete obrátit třeba na krizové linky. Na druhém konci telefonu sedí člověk, který je připraven Vás vyslechnout. Vám se uleví a v rozhovoru s kamarádkou dostanou prostor i jiné věci.

TIP: Linka seniorů společnosti Elpida je v provozu každý den od 8:00 do 20:00 hodin, je zdarma na telefonním čísle 800 200 007.

Když se s mamkou dohodnu, že ji ráno vyzvednu, už v sedm mi volá, kde jsem, přestože máme být u lékařky až na desátou.

Slova jako ráno, brzy, hned nebo za chvíli používáme běžně a často si ani neuvědomíme, jak odlišný význam pro každého z nás mají. Je důlěžité se doptávat na perspektivu toho, s kým se domlouváme. Když řeknu, že je něco kousek neznamená to, že to jako malou vzdálenost bude vnímat i moje maminka.

TIP: Večer před návštěvou lékaře napište mamince ještě sms v kolik přijedete a že se těšíte. Ideální je uvést časový interval.

Mám malého syna a babičku, o které se starám. Situace trvá zatím půl roku, ale nevím, jak ji zvládat dál. Nemám ani chvíli pro sebe, syna hlídá manžel, ale na babičku si už netroufá.

Pokud začne padat letadlo, musíte kyslíkovou masku nasadit nejprve sobě, až pak můžete pomáhat ostatním. Pokud pečujete o své blízké, je to stejné. Musíte obstarat sebe. Hlídání syna máte. Nebojte se pro péči o babičku využít profesionály. Třeba jednou týdně na odpoledne osobní asistenci.

TIP: Přehled všech druhů služeb, včetně osobních asistencí, ve vaší blízkosti naleznete v tzv. Registru poskytovatelů sociálních služeb.

Tatínek při každém nedělním obědě začne mluvit o pohřbu. Snažím se odvést řeč jinam a ubezpečit ho, že je na to spousta času, ale stále se k tomu vrací.

Pro lidi ve stáří je téma smrti a pohřbu obvykle velmi důležité. Nám taková debata připomíná smrtlenost našich blízkých i naši vlastní. Seniorům většinou přináší jistotu a úlevu. Je pro ně důležité vědět a moci rozhodnout, jak s nimi bude po smrti naloženo. Zkuste mu dát prostor.

TIP: Dnes už je i spousta alternativních možností. Věnuje se jim třeba organizace Ke Kořenům.

Mám strach. Maminku mám ráda a chci se o ni starat, ale někdy mě napadá, že chci aby to už skončilo a mám na ní vztek, i když vím, že za to nemůže.

Péče o blízkého člověka je vždy náročná a přináší s sebou velké vyčerpání a stres. Je proto normální cítit cokoliv i vztek nebo smutek. Naopak pokud byste nikdy podobné emoce necítila, bylo by na místě nastalou situaci více řešit.

TIP: Mohou vám pomoci knihy či filmy, kde je podobné téma zpracováno. Doporučujeme knihu Starý král ve vyhnanství nebo Mami, kdy už konečně umřeš.

Co znamená terénní, ambulantní a pobytová služba? O maminku se starám doma a nevím, který typ služby je pro nás aktuální?

V rámci terénní služby dochází poskytující za klientem domů. Nejčastěji se v rámci péče o seniory setkáte s osobní asistencí nebo pečovatelskou službou. Ambulantní služba pak znamená, že klient dochází na místo, kde je služba poskytována. Příkladem ambulantní služby může být denní stacionář. Pobytovou službu klient využívá k bydlení či delšímu pobytu. Takovou službou je třeba domov pro seniory.

Byla mi diagnostikována Alzheimerova choroba a ráda bych, aby jednou mou opatrovnicí byla dcera mé neteře.

Pokud chcete, aby byla vaším opatrovníkem jmenována v budoucnu dcera vaší neteře, můžete sepsat tzv. předběžné prohlášení. To musí být nahlášeno notáři, který budoucího opatrovníka zapíše do seznamu. V případě řízení o ustanovení opatrovníka si soud od notářské komory vyžádá potvrzení, zda je v seznamu někdo jako opatrovník určen.

TIP: Vždy je nutné mít na paměti, že vámi vybraný člověk musí splňovat zákonem stanovená kritéria pro opatrovníka. Zároveň doporučujeme s ním tuto variantu prodiskutovat.

Žádali jsme o příspěvek na péči, ale žádost byla zamítnuta. Jaké mám možnosti?

Proti rozhodnutí o nepřiznání příspěvku se můžete odvolat. Odvolací lhůta činí 15 dní a na odvolání neexistuje formulář. Odvolacím orgánem je MPSV, ale podejte jej prostřednictvím Úřadu práce, který rozhodnutí vydal. Z odvolání musí být zřejmé kdo jej podává, čeho se týká a co požadujete.

TIP: Na internetu můžete nalézt konkrétní vzory. Pokud si na to netroufáte, obraťte se na Občanskou poradnu.

Slyšela jsem, že je možné odkázat člověku konkrétní věc. Chodí ke mě dvakrát týdně kamarádka a ráda bych ji jednou věnovala jeden z obrazů.

Můžete využít tzv. odkaz. Prostřednictvím něj můžete vyjmout z pozůstalosti konkrétní věc a odkázat ji osobě, která se nestane dědicem.

TIP: Odkaz lze zřídit buď v rámci závěti, dědickou smlouvou a nebo tzv. dovětkem.

Nemohu usnout, měla bych zkusit prášky na spaní?

„Práškům na spaní“ se raději vyhněte. Je normální, že ve stáří je spánek lehčí a usínání těžší. Ovšem pokud se domníváte, že by vám prášky pomohly, kontaktujte svého lékaře a poraďte se s ním, zda je to nutné. Když vám je lékař doporučí, nechte si je předepsat, ale buďte opatrní, prášky na spaní bývají často silně návykové.

Kde hledat zubaře s volnou kapacitou? A má senior v zubní ordinaci nárok na nějaké bezplatné ošetření?

Vaše pojišťovna by vám měla poskytnout seznam zubních lékařů, kteří přijímají do své péče nové pacienty. Dále je možné podívat se na internetovou stránku České stomatologické komory, kde si ve vyhledávání zadáte obec nebo ulici a zaškrtnete políčko "Přijímá nové pacienty". Každý má v rámci svého pojištění nárok na preventivní prohlídku 2x ročně. Dále vám pojišťovna může uhradit plombu (dle výkonu - pokud by šlo o nadstandard, tak může být započten poplatek navíc). Jednou za 4 roky máte v rámci pojištění také nárok na zubní náhradu/protézu (opět záleží na ceníku zubaře).

Maminčin stav se začal zhoršovat a i ona připustila, že bude potřebovat pomoc. Jsme tři sourozenci. Nevíme ale jak začít, kdo má vše vyřizovat a rozhodovat?

Maminka by měla být ten, kdořekne, jak si péči představuje. Vy si každý musíte odpovědět na otázku, zda a jak se chcete na péči podílet - osobně či finančně. Co zvládnete v rámci rodiny a kde necháte prostor profesionálům. Při péči by neměl být nikdo nucen překračovat své hranice, péče je náročná i tak. Někdy je dobré obrátit se na odborníka, který se s vámi sejde a pomůže vám nastavit plán péče.

Otec od doby, kdy přestal chodit do zaměstnání začal sbírat (podle nás) nepotřebné věci všeho druhu. Věci jsou srovnané, uspořádané, ale nic nesmíme vyhodit. Maminka i já jsme z toho zoufalé a nevíme, co s tím.

Chování vašeho tatínka, které popisujete, se nazývá patologické shromažďování a bývá (přesně tak, jako ve vašem případě) velmi zátěžové pro nejbližší okolí. Vyskytuje se u různých neuropsychiatrických onemocnění jako např. u schizofrenie, poruch příjmů potravy nebo u různých typů demence. Nejčastěji o něm však hovoříme jako o určitém podtypu obsedantně kompulzivního chování (neustálé a nutkavé opakování určité činnosti) s vlastním označením „kompulzivně-shromažďovací“ syndrom. Je nutné odlišovat od sběratelství, kdy sběratel o své sbírky pečuje a zajímá se o ně, shromažďovač potřebuje věci získat a dále se o ně nezajímá.  Syndrom má dva podtypy: „aktivní“ – přinášení věcí a jejich hromadění (vypadá, že do této kategorie patří váš tatínek) a „pasivní“ – postižený nic nevyhodí, časem je zavalen zbytky a odpadky. Nefarmakologická terapie je velmi obtížná, protože většina shromažďovačů nemá na svoji chorobu náhled, nevnímají, že ovlivňují život svého okolí a problém vidí spíše u ostatních. V případě, že jsou k terapii „přinuceni“, je pravděpodobnost její úspěšnosti velmi malá. Zcela obecně je možné říci, že shromažďování poskytuje nebo navrací postiženým pocit kontroly nad okolím, nad sebou samým a nad svým životem. Neuvádíte, jak nesl otec odchod do „důchodu“, ale náhlá nečinnost může být jedním ze spouštěčů. Další možností je, že mu „věci“ pomáhají udržovat pocit vlastní hodnoty a užitečnosti. Pokud má váš tatínek nějaké koníčky a zájmy, bylo by dobré je aktivovat, aby mohl získat „sebepotvrzení“ jinou cestou než shromažďováním. Dobrou možností je farmakologická léčba, která by ale vyžadovala návštěvu psychiatra, pokud možno psychoterapeuticky orientovaného.

Co bych měla udělat, nebo jak mám postupovat, když se chci stát pečovatelkou své babičky?

Je důležité zajistit, aby babička měla schválen příspěvek na péči, o který se žádá na Úřadu práce a který je určen osobám, které potřebují dopomoc druhé osoby při péči o sebe. Následně se na Úřadu práce zapište jako poskytovatel pomoci, tedy pečující osoba. Pokud se rozhodnete pečovat o babičku a současně zůstat v zaměstnání, máte právo na úpravu týdenní pracovní doby. V případě, že se budete péči věnovat na „plný úvazek“, stát vám za každý měsíc péče uhradí zdravotní pojištění. Dále se vám doba péče započítá do důchodového pojištění. Po ukončení péče můžete na Úřadu práce požádat o podporu v nezaměstnanosti. Péči o babičku je nutné doložit vaší zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vydání rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči potvrzení Úřadu práce o poskytování péče. Dále je důležité sdělit informaci o pečování také České správě sociálního zabezpečení. Doporučujeme obrátit se nejprve přímo na Úřad práce, kde vám poradí, jaké přesné kroky je nutné udělat. Případně se zeptejte také na možnost čerpání dalších příspěvků, na které by mohla mít vaše babička nárok.

Sestra, o kterou pečuji, pobírá příspěvek na péči. V blízké době bude nastupovat do pobytového zařízení, kde ji budu pomáhat s platbou za pobyt. Komu však připadne příspěvek na péči?

S úhradou v pobytových zařízeních je to tak, že se částka za pobyt odečítá od důchodu klienta, přičemž 15% klientovi zůstává. Pokud je důchod malý, žádá se případně rodina o doplatek.  Příspěvek na péči je dávka od státu a připadá pečujícímu subjektu, tedy v případě pobytového zařízení, se převede na zařízení. 

Tatínek (82 let) je poměrně soběstačný, ale v posledním roce se změnil. Dříve hodně četl a pracoval na zahradě. Teď většinu času sedí, dívá se z okna. Na nabídky různých činností moc nereaguje. Máme ho do aktivit více pobízet?

Důležité je, zda na vás tatínek působí spokojeně nebo ne. Pokud ano, je možné, že toho již prostě v životě přečetl dost a na zahrádce se napracoval také dost a nyní chce odpočívat a třeba pozorovat, jak pracují ostatní. V domově pro seniory se setkáváme se situací, kdy klientka například celý život háčkovala, my jí společně s její rodinou chceme udělat radost, zajistíme věci na háčkování a následná reakce klientky je negativní – „už jsem se v životě naháčkovala dost, teď ať to dělají jiní“. S přibývajícím věkem se mění tempo člověka a je dobré, když ho budeme respektovat. Někdy je pro nás těžké rozlišit, zda je určitá aktivita skutečně přáním seniora nebo spíše tím naším. Pokud na vás tatínek spokojeně nepůsobí, případně vnímáte tendence k depresivním náladám, byla by aktivizace vhodná a rozhodně bych doporučovala návštěvu psychologa či psychiatra.

Moje tchýně (90 let) bývá v pravidelném kontaktu se svou kamarádkou. Ta je však nyní vážně nemocná a prognóza je špatná. Zatím to tchýni tajíme, abychom ji nerozrušovali. Máme ale s manželem pochybnosti, zda je to správný postup.

V těchto a podobných situacích jsem rozhodně pro, říkat seniorovi (a komukoliv jinému) pravdu. Zvláště pokud je vaše tchýně v kondici si tuto informaci zapamatovat. Zatajení informace a její následné „prozrazení“ by mohlo zbytečně vést k narušení důvěry a vztahu mezi vámi a tchýní. Senioři se s odchodem svých přátel často vyrovnávají lépe, než bychom předpokládali.

Lidé