Chcete vnukovi zanechat auto, ale v době sepsání závěti nemá řidičák? Zřiďte svěřenské nástupnictví

U svěřenského nástupnictví odlišujeme dva typy dědiců

Prvním dědicem je ten, kterému naši pozůstalost svěříme do rukou v čase, kdy budeme čekat na naplnění podmínky, pro kterou jsme nástupnictví zřídili. Tomuto dědici říkáme „přední“. Po něm nastoupí dědic „následný“, což je ten dědic, který má pozůstalost získat přes námi zřizované svěřenské nástupnictví. Následného dědice je možné také označovat jako svěřenského nástupce.  

Jak již zaznělo, výhoda svěřenského nástupnictví spočívá v tom, že je možné lépe určit, kdo bude nakládat s majetkem zůstavitele i po jeho smrti, obzvláště v případech, kdy následný dědic z určitého důvodu dědit nemůže, nebo si zůstavitel nepřeje, aby dědil, dokud nesplní nějakou podmínku (např. dovršení zletilosti následného dědice apod.).

---

V praxi lze využít institut třeba u situace, kdy budete chtít vnukovi zanechat svůj automobil, ale vnuk v momentě sepisování vaší závěti ještě nemá řidičský průkaz. Stačí tedy zřídit svěřenské nástupnictví, kdy předním dědicem bude váš potomek, který se o auto postará do doby, než jej bude moci převzít váš vnuk. Vnuka označíte jako následného dědice, na kterého přejde dědictví až získá řidičské oprávnění. Je možné se taky rozhodnout, že vnuk auto získá až po jisté době; pak stačí pouze určit dobu, po kterou se o auto bude starat váš potomek a po jejímž uplynutí přejde vlastnictví auta na vnuka. 

---

Zůstavitel tedy povolává předního dědice, aby o pozůstalost pečoval do doby, než ji dostane následný dědic, kterému pozůstalost náleží. Přednímu dědici náleží pouze taková práva nakládat s pozůstalostí, která mu určí zůstavitel. Nevznikají tak obavy, že by se s pozůstalostí nakládalo způsobem, který zůstavitel nemůže předem určit. 

Je však nutné brát ohledy na platné právo, zde tedy především na občanský zákoník

Zde se dozvíme, že pokud předmětem svěřenského nástupnictví je věc, která přináší plody či užitky, je možné, aby následný dědic požadoval po soudu stanovení způsobu a rozsahu hospodaření s věcí. Přední dědic tedy může získat právo k plodům nebo užitkům získaných z věci. Mohlo by se jednat o jablka sklizená ze stromu či nějaký zisk, který mu přinese pronájem nemovitosti. Toto právo může být omezeno i vůlí zůstavitele. Ten má možnost braní plodů a užitků úplně vyloučit anebo může určit, že takové plody a užitky budou použity pouze pro potřeby věci, která je předmětem nástupnictví. 

Přední dědic

Může být určen výslovně anebo zůstavitel specifikuje pouze dědice následného. Situace, kdy přední dědic není v závěti či jiném pořízení pro případ smrti uveden jmenovitě, je řešena tak, že se předním dědicem stane dědic, který by dědil, kdyby se dědické řízení řídilo zákonem. Nejčastěji se tak předními dědici stávají potomci anebo manžel zůstavitele. 

Jakmile se dostaneme do fáze, kdy je zahájeno dědické řízení, má soudní komisař povinnost se ubezpečit, že přední dědic vůli zůstavitele splní. Soudní komisař je osoba, kterou pověří soud k provedení úkonů v rámci dědického řízení. V této fázi se taktéž soudní komisař přesvědčuje o tom, že následnému dědici je známo, že nějaké svěřenské nástupnictví existuje a že on byl určen jakožto následný dědic, a dále mu sdělí co musí jakožto následný dědic splnit, aby se dědictví dostalo do jeho dispozice. 

Následný dědic

Má možnost po předním dědici žádat vyhotovení inventáře týkající se veškerého obsahu nástupnictví. K tomu může dojít nejdříve po ukončení řízení o pozůstalosti, tedy v okamžiku, kdy má přední dědic možnost zjistit, jakou část a v jakém rozsahu nabyl. 

Jakmile je splněna podmínka nabytí dědictví následným dědicem a dědictví na něj přejde, má tento dědic povinnost poměrně přispět přednímu dědici na náklady, které vynaložil na úhradu dluhů, které mu v souvislosti s nástupnictvím vznikly. Tyto příspěvky lze stanovit dohodou mezi předním a následným dědicem. Pokud se spolu dědici neshodnou, určí výši těchto příspěvků soudní komisař s přihlédnutím ke všem rozhodným skutečnostem. 

Vznik nástupnictví 

Svěřenské nástupnictví zřizujeme pomocí závěti nebo dědické smlouvy. Nejedná se o samostatně označený dokument, nýbrž o samotný text obsažený v závěti či dědické smlouvě. Více podrobností k závěti a dědické smlouvě je možné dohledat v předchozích článcích Sue Ryder. 

Je zde také nutné zdůraznit, že pokud se jedná o věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, je zapotřebí do tohoto seznamu zapsat i svěřenské nástupnictví. Pokud tedy chcete učinit předmětem nástupnictví svůj dům s pozemkem, musíte tuto skutečnost zapsat do katastru nemovitostí, a to prostřednictvím příslušného katastrálního úřadu. Podání je možné učinit osobně, odesláním přes poštu či elektronicky. 

Klíčové pro svěřenské nástupnictví je označení následného dědice. Tím může být buď jedna osoba anebo těchto osob může být více. 

Zůstavitel dále musí stanovit podmínku, kvůli které je nástupnictví zřízeno. Může se jednat o situaci, kdy zůstavitel nechce, aby se dědictví řídilo jiným postupem než tím uvedeným přímo v zákoně, čili postupem odlišným od zákonné posloupnosti. To je vhodné především když chceme, aby se dědictví dostalo do rukou někoho jiného než našim potomkům. Důvodem pro zřízení může být i obava, že dědic zůstane bezdětným nebo jej můžeme zřídit, pokud je námi určený následný dědic malé dítě, které zatím nedokáže s majetkem nakládat. 

Svěřenské nástupnictví může být zřízeno několika způsoby

Je možné jej zřídit výslovně, kdy zůstavitel zřizuje nástupnictví přímo vhodnými formulacemi v již zmiňované závěti anebo dědické smlouvě, anebo mlčky, kdy zákon jmenuje pět způsobů, ve kterých zůstavitel: 

1. Povolá svému dědici dědice 
2. Zakáže dědici, aby o zanechaném jmění pořizoval
3. Povolá za dědice někoho, kdo v době smrti zůstavitele ještě není
4. Povolá dědice s podmínkou
5. Povolá dědice na určitou dobu 

Všechny tyto způsoby se vykládají jako zřízení svěřenského nástupnictví. 

1. Povolání dědici dědice je podobné výslovnému zřízení nástupnictví. Zůstavitel zde ustanoví svému dědici následného dědice, čímž zároveň i omezí předního dědice v pořizování o pozůstalosti v souvislosti s napadeným dědictvím. Toto právo zůstavitele je však omezeno časově, a to max. 100 lety. 
2. Zákaz pořizovat o jmění zamezí dědici o jmění pořizovat, a pokud by tak dědic přeci jen činil, takové pořízení by bylo neplatné. V případě zákazu pořizovat o jmění, přechází dědictví na zákonné dědice předního dědice. Zákonné dědice určuje, jak již název napovídá, zákon. 
3. Pokud zůstavitel povolá za dědice někoho, kdo v době smrti zůstavitele ještě není, dochází tím k odložení dědického práva do okamžiku, kdy se osoba narodí nebo vznikne. U fyzických osob se může jednat i o osobu dosud nepočatou. 
4. Povolání dědice s podmínkou je vedlejší právní ujednání, jehož účinky se váží na určitou událost či skutečnost, u kterých není jistota, zda nastanou. Jestliže stanovíme podmínku odkládací, následný dědic bude dědit až ve chvíli, kdy bude podmínka splněna. Pokud stanovíme podmínku rozvazovací, musí pominout již předtím nastalé právní následky právního jednání. Zůstavitel má možnost stanovit podmínek i více. Odkládací podmínkou může např. dostudování vysoké školy následným dědicem. Rozvazovací podmínka naopak slouží k tomu, že přední dědic ze zůstavitelem stanoveného důvodu dědictví pozbyde, např. pokud se odstěhuje z ČR. Jestliže podmínky stanovené zůstavitelem následný dědic nesplní, ztrácí dědické právo a dědictví přechází na předního dědice. 
5. Povolání dědice na určitou dobu slouží k určení, že přední dědic je omezen časově, a to buď určitou pevně stanovenou dobou, např. 10 let od smrti zůstavitele nebo např. nabytím zletilosti následného dědice, lze určit i konkrétní datum. Toto ustanovení oproti podmínkám zahrnuje situace, kdy se čeká na jistou událost, která nastat musí.  

Čemu se při zřizování vyvarovat? 

Svěřenské nástupnictví nesmí omezovat povinný díl nepominutelného dědice. Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a jejich potomci mající nárok na povinný podíl z pozůstalosti. Tento povinný díl je zákonem stanovený minimální podíl na pozůstalosti, na který má nepominutelný dědic nárok. Jsou to tedy dědici, na které zůstavitel musí brát zřetel při sepisování svých pořízení pro případ smrti. 

Jestliže nařízení zůstavitele uvedené v nástupnictví povinný díl nepominutelného dědice omezí, neznamená to automaticky neplatnost celého nástupnictví, ale k daným nařízením, které povinný díl nepominutelného dědice omezují, se nepřihlíží. Jestliže je takovým omezujícím nařízením i samotné zřízení svěřenského nástupnictví, nepřihlíží se k němu jako k celku. 

Je také důležité, aby následného dědice určil zůstavitel sám, jelikož vůle zůstavitele je klíčovou součástí dědického práva. Nelze tak tedy ani určit okruh osob, ze kterých by přední dědic měl vybrat dědice následného. Jestliže není následný dědic určen konkrétně, hledí se na svěřenské nástupnictví jako kdyby nevzniklo. 

Zánik 

Důvodů k zániku svěřenského nástupnictví je vícero. Jedna z možností byla zmíněna již výše, tj. pokud samotné zřízení nástupnictví negativně zasahuje do povinného dílu nepominutelného dědice. 

Jiným důvodem pro zánik může být situace, ve které svěřenský nástupce neexistuje, např. měl-li být následným dědicem potomek, který se nakonec vůbec nenarodil. 

Dále svěřenské nástupnictví zaniká, pokud byl svěřenský nástupce povolán nezletilému dítěti, jež nebylo způsobilé pořizovat, a toto dítě nabude pořizovací způsobilosti. Obdobné se vztahuje taktéž na osobu, které byl ustanoven svěřenský nástupce pro její omezenou svéprávnost. V obou případech zanikne svěřenské nástupnictví v momentě, kdy oprávněný dědic bude způsobilý dědictví nabýt, tj. v okamžiku, kdy nabude plné svéprávnosti, příp. svéprávnosti omezené, ale nikoli na pořizovací způsobilost. 

Svěřenské nástupnictví zaniká i v situaci, kdy zůstavitel nástupnictví zřídil svému bezdětnému potomkovi, jestliže zanechá dítě způsobilé dědit. Obdobně zanikne nástupnictví i v případě, že zůstavitel nástupnictví takto ustanovil jinému svému potomku, např. vnučce. Jedná se o situace, kdy zůstavitel zřizuje nástupce svému potomku, který je v době smrti zůstavitele bezdětný. V případě, že v budoucnu zplodí potomka, svěřenské nástupnictví zaniká a na předního dědice napadá dědictví v plném rozsahu. Ten následně sám může určit, kdo bude jeho dědicem. 

David Novotný, Rödl & Partner advokáti, v.o.s.